|
|
Rozhodování soudů v řízeních ve věcech péče soudu o nezletilé se zaměřením na problematiku manipulace nezletilého dítěte rodiči
Mašková, Karolína ; Frintová, Dita (vedoucí práce) ; Střeleček, Tomáš (oponent)
Rozhodování soudů v řízeních ve věcech péče soudu o nezletilé se zaměřením na problematiku manipulace nezletilého dítěte rodiči Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá problematikou manipulace nezletilého dítěte rodiči v řízeních ve věcech péče soudu o nezletilé, konkrétně v rámci řízení o péči o nezletilé dítě a o styku s nezletilým dítětem. Práce si klade za cíl zkoumat podoby rodičovské manipulace a důsledky, které z ní mohou plynout pro nezletilé dítě. Následně si klade za cíl analýzu role manipulace při rozhodování soudů v nadepsaných řízeních. Po analýze soudních rozhodnutí bude úkolem práce vyhodnotit, zda je zde prostor pro zlepšení situace dětí ohrožených rodičovskou manipulací, a v případě kladné odpovědi přednést návrhy de lege ferenda. První kapitola práce je věnována právní úpravě řízení ve věcech péče soudu o nezletilé. Pozornost je zaměřena především na procesní aspekty řízení, kapitola popisuje řízení od okamžiku jeho zahájení až po výkon rozhodnutí a věnuje se rovněž předběžným opatřením. Speciální pozornost náleží možnostem smírného řešení, především Cochemské praxi, která v posledních letech nabývá na významu. Naproti tomu hmotněprávní problematika, jíž se první kapitola zabývá, zahrnuje charakteristiku forem péče o dítě, mezi nimiž se soudce rozhoduje, jejich vzájemný vztah a vhodnost v...
|
|
|
Problematika péče o děti v domácím prostředí v nouzovém stavu
CVRČKOVÁ, Zlata
Bakalářská práce se zabývá problematikou péčí o děti v domácím prostředí v nouzovém stavu. Cílem bakalářské práce je zjistit, jak uzavření škol z důvodu nouzového stavu ovlivnilo rodiče v pracovní sféře a ve společnosti. V teoretické části se nacházejí čtyři kapitoly, které vymezují období mladšího školního věku, onemocnění Covid-19, nouzový stav a distanční výuku. Praktická část je vypracována za pomocí kvantitativní výzkumné strategie využívající metodu dotazníkového šetření. Respondenty se stali rodiče dětí, které byly ve školním roce 2020/2021 ve věku 6 až 12 let a účastnily se distanční výuky v období uzavření škol z důvodu rozšiřujícího se onemocnění Covid-19. Celkem se výzkumu zúčastnilo 77 respondentů. Data, která byla získaná pomocí dotazníkového šetření byla následně zpracována a analyzována v programu Microsoft Excel. Výsledky výzkumu ukázaly, že rodiče, kteří neměli možnost a jejich zaměstnání neumožňovalo práci z domova za dob pandemie stěží zvládali spojení péče o děti a pracovních povinností a museli využívat pomoci ostatních členů rodiny a přátel. Naopak u rodičů, kteří tuto možnost měli, bylo spojení práce a péče o dítě o něco snazší. Bakalářská práce může sloužit jako zpětná vazba pro sociální pracovníky s rodinou s dětmi, ale i pro učitelé o tom, jak domácí výuka a péče o dítě ovlivnila rodiče za dob nouzového stavu.
|
|
|
Kulturní rozmanitost způsobů rané péče o dítě
HOSENSEIDLOVÁ, Štěpánka
Bakalářská práce poukazuje na rozmanitost způsobů rané péče o dítě napříč kulturami. To je také hlavním tématem této práce. Práce v první části objasňuje, v čem vlastně spočívá rozmanitost kultur a čím je způsobena. Dále nám práce objasňuje pojem rané péče o dítě a popisuje také vývoj dítěte, jeho potřeby a zabývá se také aspekty, které právě ranou péči a také výchovu dítěte ovlivňují. V další z kapitol se práce zabývá svým hlavním tématem, kterým je raná péče o dítě napříč kulturami. Zabývá se porodem, kojením, spánkem a pláčem dítěte a jeho kontaktem s matkou. V poslední části, se práce zabývá interakcí mezi dítětem raného věku a hrou a také tím, jak vypadá raná péče v Česku.
|
|
|
Dilema kariéra versus péče o dítě z pohledu pracujících matek malých dětí
DOBŘEMYSLOVÁ, Barbora
Tato bakalářská práce se zabývá dilematy pracujících matek malých dětí ohledně jejich návratu do zaměstnání před tím, než děti dovršily druhý rok života. V teoretické části jsou dle odborné literatury předloženy hlavní témata práce jako je charakteristika batolecího věku, rodiny a mimomateřské péče, v praktické části je následně popsán provedený kvalitativní výzkum. Praktická část je založena na kvalitativním výzkumu, metodou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor. Výsledky jsou popsány v jednotlivých kazuistikách a následně shrnuty v mezikazuistickém srovnání. Je zřejmé, že významným důvodem k návratu matek do práce během prvních tří let věku dítěte je potřeba seberealizace matky a také potřeba finanční soběstačnosti. Z výsledků je patrná vysoká míra zapojení prarodičů do péče o vnoučata, a to především babiček. Jako obtížné situace matky uvádějí zejména první dny, kdy svěřily dítě do mimomateřské péče, a prožívaly s tím spojené výčitky. Matky zmiňují také velké pracovní vytížení nejen v práci, ale i doma, kde musí zastat většinu povinností samy.
|
|
|
Úprava poměrů dítěte po rozvodu manželství
Prostředníková, Anna ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Úprava poměrů dítěte po rozvodu manželství Abstrakt Tématem diplomové práce je úprava poměrů dítěte po rozvodu rodičů. Strukturálně je práce členěna na úvod, 6 kapitol a závěr. Po obsahové stránce lze práci rozdělit na čtyři stěžejní oblasti. První část práce poskytuje obecný vhled do základní problematiky rodičovské odpovědnosti. Druhá část se již koncentruje na samotnou problematiku úpravy poměrů dítěte po rozvodů rodičů a detailně rozebírá veškeré atributy, které úprava pojímá. Pozornost je věnována především druhům péče o dítě, vyživovací povinnosti rodiče k dítěti a styku nerezidentního rodiče s dítětem. Předmětem třetí části je rozbor důvodů, které mohou být příčinnou změny nastavených poměrů. Konečně čtvrtá část poskytuje komparaci současné české právní úpravy s úpravou Nizozemska. Klíčová slova Rodičovská odpovědnost, rozvod, dítě, péče o dítě, vyživovací povinnost, výživné, styk
|
|
|
Mateřství žen s těžkým zrakovým postižením
Viktorová, Šárka ; Mužáková, Monika (vedoucí práce) ; Květoňová, Lea (oponent)
Ve své práci se zabývám mateřstvím žen s těžkým zrakovým postižením z pohledu nevidomých maminek. Zaměřila jsem se hlavně na plánování rodičovství, na období těhotenství, dále na porod a pobyt v porodnici a na specifika péče o dítě od narození do tří let. Zajímalo mě především, zda se nevidomé maminky setkávají s předsudky ze strany vidících, zda neměly strach z narození postiženého dítěte, s jakými obtížemi se těžce zrakově postižené maminky nejčastěji setkávají v jednotlivých obdobích vývoje dítěte, zda a jak se z pohledu nevidomých maminek liší výchova dětí nevidomých rodičů od výchovy dětí vidících rodičů, a také zda je dítě nevidomých rodičů v nějakém směru ochuzeno nebo zda naopak může být skutečnost, že dítě vyrůstá v rodině, kde je alespoň jeden z rodičů těžce zrakově postižený, pro dítě v něčem přínosná. Cílem mé diplomové práce je co nejpodrobněji zmapovat různé aspekty života nevidomých matek s malými dětmi a to přímo z pohledu těchto žen. Tohoto cíle jsem se snažila dosáhnout pomocí výzkumu kvalitativní metodou, konkrétně formou strukturovaného rozhovoru s šesti nevidomými matkami.
|
|
|
Mateřská centra jako provozovatelé "školek"
Poláková, Šárka ; Hejzlarová, Eva (vedoucí práce) ; Klimešová, Magdalena (oponent)
Mateřská centra jsou v současné době fenoménem doby, kdy i přes jejich rychle se zvyšující počet je jim, na rozdíl od školek "státních, "firemních", či v dnešní době více diskutovaných "dětských skupinách", věnována menší pozornost. A to především v oblasti celodenního hlídání dětí bez účasti rodičů. I když mateřská centra touto svojí činností pomáhají řešit jeden z veřejně politických problémů České republiky - nedostatek míst v mateřských školách, nedostatek zařízení jeselského typu, nedostává se jim podpory. A to především podpory v oblasti legislativní - podpoření mateřských center v hlídání dětí bez účasti rodičů. V současné době je v České republice provozováno celkem 427 mateřských center a z toho v Libereckém kraji, na který jsem se zaměřila v empirické části, působí 21 mateřských center. Z těchto 21 mateřských center tuto službu - péče o děti bez účasti rodičů, poskytuje celkem 14 mateřských center. A všechna tato centra pociťují potřebu legislativní podpory, kdy by uvítala stanovení jasnějších pravidel pro provoz mateřského centra, zvláště části, která zajišťuje hlídání dětí bez účasti rodičů. Tato podpora je důležitá ve všech činnostech, které mateřská centra vykonávají. Neboť mateřská centra to není jen o "setkávání se", ale také o podpoře mezigeneračního soužití, o vytvoření zázemí pro...
|
|
|
Zanedbávané dítě v MŠ
Tržilová, Jitka ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Marádová, Eva (oponent)
Cílem této práce bylo přiblížit čtenářům historický vývoj péče o dítě ve světě i v ČR. Děti to nikdy neměli ve světě dospělých jednoduché. V prvopočátcích rozhodoval vůdce kmene o životě dítěte. V historii docházelo také často k usmrcování děvčátek, muži mohli bojovat a lépe ochránit kmen či vlast. Chlapce nezřídka zabíjel nepřítel, aby nezůstal následník. Teprve po přijetí křesťanství v 16. století dochází ke změně k lepšímu. Nejednalo se však o bezstarostné dětství, pouze nedocházelo k usmrcování dětí, spousta jich však končila v klášterech bez rodičů. V současné době, alespoň ve vyspělých zemích, by měli děti prožívat opravdové dětství, bohužel opačných případů je stále velké množství. Dalším cílem bylo seznámit čtenáře se Syndromem CAN. V roce 1962 se začal používat pojem syndrom bitého dítěte, později se vžil název Syndrom CAN. Tento syndrom byl nejprve popsán v USA, kde bylo zpozorováno, že některé děti mají úrazy, které rodiče nedokážou věrohodně vysvětlit. Kategorie, které jsou zařazeny do Syndromu CAN, určila zdravotní komise Rady Evropy v roce 1992. Jedním z nejdůležitějších cílů celé práce bylo zaměřit se na zanedbávání dětí (na formy, podmínky a příznaky zanedbávání). Ve výzkumné části bylo stanoveno několik hypotéz, jejichž platnost byla ověřena pomocí dotazníků. Výsledky dotazníkového...
|
|
|
Rozhodování soudu o výchově dítěte z pohledu vybraných institutů občanského práva
Mazur, Jiří ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Švestka, Jiří (oponent)
Rozhodování soudu o výchově dítěte z pohledu vybraných institutů občanského práva - abstrakt diplomové práce Výchova dítěte je jedním ze základních institutů rodičovství. Tato práce je zaměřena na aspekty tohoto institutu předjímané v ustanoveních § 26 a § 50 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, upravujících rozhodování soudu o svěření dětí do výchovy v souvislosti s rozvodem manželství nebo rozchodem rodičů. S ohledem na skutečnost, že s účinností "nového občanského zákoníku", zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dojde k datu 1. 1. 2014 ke zrušení stávající právní úpravy zákonem o rodině, je tato práce zaměřena také na relevantní právní úpravu obsaženou v tomto novém kodexu civilního práva. Po formální stránce je diplomová práce členěna do šesti kapitol. V první kapitole vymezuji prameny práva a základní pojmy, porovnávám dosavadní právní úpravu rozhodování soudu o svěření dítěte do výchovy s právní úpravou, která teprve vstoupí v účinnost, podrobněji pak aplikaci soudy právní úpravy svěření dítěte do výchovy rodičů v souvislosti s rozvodem manželství nebo rozchodem rodičů. Druhá kapitola je věnována přehledu stávající hmotněprávní úpravy, třetí kapitola pak úpravě obsažené v novém kodexu. Čtvrtá kapitola obsahuje přehled procesní úpravy a relevantních institutů. Pátá kapitola je cele soustředěna na...
|
|
| |
host ::
RSS.